Vrcholy hor ...
Zde je seznam míst kam až jsme vystoupali při našem putování po horských masívech, případně je zde i popis výstupové cesty na vrchol hory. Takže neváhejte a začtěte se, třeba se Vám budou tyto informace hodit.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Dánsko
Ydin-Skovhoj 173 m n.m. - Nejvyšší hora Dánska
Původně jsme chtěli vybudovat base camp někde okolo 100 m n.m., a vrchol zdolat alpským stylem, ale po té co řidič busu udělal prvovýstup, respektive prvovýjezd, tak jsme to vzdali. Ano on, právě on zde byl první, sedí totiž úplně vpředu busu, což je pochopitelné, tudíž byl první a to bez kyslíku! Na vrchol vede asfaltka, nahoře je památník.
Faerské ostrovy
Slaettaratindur 882 m n.m. - Nejvyšší hora Faerských ostrovů
Výstupová cesta vede ze sedla mezi Slaettaratindur a Vadhorn 728 m n.m. Ze sedla nad osadou Eidi se prudce stoupá po pastvinách, následně se traversuje rovnoběžně s vrcholovým hřebenem. Cestička se místy ztrácí a opět objevuje, traversem mírně stoupá. Cestička obchází vrchol z prava do leva a následně se prudce vyšvihne na vrcholovou plošinu. Po cca 2 hoďkách se již kocháte výhledem z vrcholové plošiny. Nádherně jsou vidět partie ostrova, útesy Risin a Kellingin, osada Eidi atd.
Finsko
Sokosti 717,9 m n.m. - Nejvyšší hora národního parku Urho Kekkonen (finské Laponsko)
Výstupová cesta vede od jezera Luirojärvi (282 m n.m.). Po přebrodění několika bažin, většina v této oblasti je přemostěna kládami, a po nezbytném občerstvení čerstvou potoční vodou, se začíná neúprosně stoupat výš a výš. Míjíte konec tundrového lesa a pokračujete kamenným mořem na vrchol. V tundrovém lese je cestička místy vyšlapaná, následně je pohyb volný po kamenné moři směr vrchol. Ze Sokosti je opravdu nádherný výhled široko daleko po celé laponské divočině.
Island
Hvannadalshnúkur 2119 m n.m. - Nejvyšší hora Islandu
Výstupová cesta vede od opuštěné farmy Sandfell (20 m n.m.) v Sandfellsheidi v národního parku Skaftafell, což je na pobřeží. Odtud příkře stoupáte po vyšlapané cestičce do výšky cca 900 m n.m., kde je hrana morény. Výstup se zpravidla leze na 2 dny s base campem právě u morény. V případě, že jste na tom fyzicky hodně dobře, lze to zvládnou za jediný den, tzv. nalehko, jen batoh, jídlo, mačky, cepín a lano. Toto je však velice namáhavé, začít se musí hodně brzo a celý výstup zabere cca 12 hodin. Podmínkou je 100% počasí, které se však může změnit během 10-ti minut. Ledovec a moře dělají s počasím své. Nám se to povedlo do cca 1400 m n.m., pak jsem to otočili kvůli větrné vichřici překračující 130 km/hod.
Itálie
Castor 4228 m n.m. - Výstup z italské strany
připravuje ...
Grand Paradiso 4061 m n.m. - Výstup z osady PONT
připravuje ...
Pic Bernina 4049 m n.m. - Výstup z italské strany
Osada Franscia, ve výše 1.598 m n.m. je zvolena jako BaseCamp. Vystupujeme směr Rif. Alpe Musella. Dále pokračovat na Rif. Carate (1:50 hod), pak 1 hod. na Rif. Marinelli Bombardieri. Dále pokračovat směr Rif. Marco e Rosa do výšky 3.609 m n.m., dle stavu ledovce Vedretta di Scerscen Superiore cca. 5-6 hodin. Od chaty Rif. Marco e Rosa stoupat ledovcem směr hlavní hřebn, ledovec neustále stupňuje svůj sklon. Na skále je lezecká cesta 3 UIAA jištěna borháky, kruhy, slaňovacími tyčemi. Vystoupat na La Spalla 4.020 m n.m. následně poslední ledovcový hřebínek SPALLAGRAT a pak vrchol Pic Berniny a to ve výšce 4.049 m n.m, dle stavu ledovce a provozu na hřebeni cca 3-4 hod. Celkově mixové lezení.
Marmolada 3342 m n.m. - Výstup z Passo di Fedaia
Výstup z Passo di Fedaia (2053 m.n.m) k Rif. Ghiaciaio (2722 m n.m.). Výstup suťoviskem si lze zkrátit lanovkou. Následně nástup na ledovec Ghiacciaio della Marmolada a postup po zpravidla vychozené cestičce, která mírně točí do prava skrz ledovcovou kotlinu ke skalnímu hřebeni. Na tomto nástup do nezajištěné ferraty východní stěny Punta Penia (stávající ocelové lano hodně nestabilní!). Skalní úsek lze vylézt i slézt bez jištění, ale pokud možno tak jistit, helma povinná (padající kamenní). Následně opět ledovcový úsek z 3183 m n.m. na samotný vrchol P.ta Penia 3342 m n.m. Ledovec zpravidla bez velkých trhlin, mačky a cepín nutností. Sestup doporučuji na navázaném laně.
Piz Boé 3152 m n.m. - Výstup ferratou Piazzetta
Prvních 20-30 výškových metrů ferraty je nejtěžších, což spolehlivě odradí turisty s igelitkami, deštníky a v adidaskách. Leze se to po kolmé směte, obtížnost 3-4 UIAA. Pak obtížnost klesá, leze se po skalních římsách, převisech, komínech a jednom zavěšeném žebříku nad rozseklinou. Cesta ubývá vcelku rychle, ikdyž jde o cca 300 až 400 m kolmou stěnu. Po překonání zajištěných úseků se přechází z ferraty na vrcholový ledovec. Cesta zpět ferratou není možná, je to vyložená jednosměrka. Dolů by to šlo pouze s lanem a to slaňování. Po překonání ledovce je jen poslední výšvih kameninovým mořem a vrchol.
Cima Brenta 3151 m n.m. - Výstup ferratou Senteiro d´ Bochette Alte
Výstup od chaty Rif. Vallesinela (1513 m n.m.) cestou č. 317 k Rif. Casinei (1825 m n.m.), následně k Rif. del Tuckett (2272 m n.m.). Dále cestou č. 303 k ledovci Brenta inferiore a do sedla Bocca del Tuckett (2649 m n.m.). Dle stavu a počasí se dá jít ledovec i bez maček. Následně cestou č. 305, tj. ferrata Senteiro d´ Bochette Alte. Po výstupu na hřeben (2888 m n.m.) a 300m vrstevnicového traversu je částečně značená odbočka a cesta na vrchol. Ferrata na vrchol není zajištěna, lze to i bez jištění (jen pro zkušené), lano bych však doporučoval, zejména pro sestup. Dále pokračovat po 305 a sejít dle chuti např. k Rif. Alimonta a pak dolů.
Monte Paterno 2744 m n.m. - Výstup na Monte Paterno
Výstup od Rif. Auronzo (2320 m n.m.) k Rif. Lavaredo (2344 m n.m) po cestě č. 101 (pohodička). Odtud výstup do sedla Paternsattel (2454 m n.m.). Následně do prava do severo-východní stěny Monte Paterna, projít několik tunelů (čelovka se hodí), travezr skrz sedlo a následně nástup do ferratyv západní stěně. Ferrata není těžká, exponované úseky, místy nutno jistit. Ferata končí v sedle pod Monte Paterno, dále nutno neznačenou cestou západní stěny na vrchol. Cesta není značená, ale jde dobře vidět jestli mi rozumíte. Prostě stále nahoru. Pozor na padající kamení. Z vrcholu krásný výhled na Tre Cime di Lavaredo. Sestup stejnou cestou do sedla pod Monte Paterno a následně ferratou dolů srkz tunely (možno i zabloudit) k Rif. Locatelli alle Tre Cime.
Monte Lagazuoi 2728 m n.m. - Výstup z Passo Falzarego
Výstup ze sedla Passo Falzarego (2177 m n.m.) cestou č. 402, která jde pod hřebenem jižní stěny. Následně odbočka do prava a výstup na vrchol. Klasický choďák není nutno nic jistit. Krásné výhledy zejména na Toffanu di Roses. sestup doporučuji skalní galerií. Cesta začíná pod budovou lanovky skrz opevnění z 1. sv. války. Nutno mít výkonné čelovky nebo nejlépe velké ruční svítilny. Petzl 3-diod nestačí. Bunkry a celá galerie je velice dochovaná, včetně exponátů. Galerií se schází pod stěnu do suťoviska, následně sestup zpět na Passo Falzarego.
Sas de Stria 2477 m n.m. - Výstup z Passo Falzarego
Primárně se dle mapy rozhodujeme pro západní stěnu. Při výstupu do prvního sedla však zjišťujeme, že tudy to bez lana nepůjde. Přestože je cesta značená v mapě jako klasická, jinak než horolezecky to zde nepůjde. A jelikož nemáme lano, procházíme se zde a prohlížíme staré opevnění z 1. sv. války. Následně sestupujeme dolů a rozhodujeme se pro zdolání vrcholu ze severozápadní strany. Toto je už klasická turistická cesta vedoucí z Passo di Valparola. Míjíme první okopy, zákopy a pozůstatky 1. sv. války, nicméně stoupáme výš a výš. Zde je několik žebříků, ale jedná se o velmi lehkou cestu. Za ferratu se to nedá považovat. Na vrcholu potkáváme lezce, kteří si to vyběhli západní stěnou.
Německo
Zugspitze 2962 m n.m. - Nejvyšší hora Německa
připravuje se ...
Norsko
Glittertind 2465 m n.m. - Výstup od Glitterheim
Výstup začíná od chaty Glitterheim (1347 m n.m.) Cesta je pouze vychozená a značená pouze u chaty směrovým rozcestníkem. Cesta začíná v travnatém porostu, dále se mění v kamenné moře až suťovisko a nakonec přechází v ledovec Glitterbrean. Výstup se dá zvládnou do 2 hodin, cesta ubíhá velmi rychle. Glittertind má dva vrcholy vedle sebe (vzdálenost do 30m), které jsou takřka stejně vysoké. Dle výšky sněhu, respektive masivu ledovce, lze Glitertind považovat za nejvyšší horu Norska, protože zpravidla mocnost ledovce bývá větší než u známějšího Galdhopiggenu (2469 m n.m.). Sestup je možný stejnou cestou, případně se to dá lyžovat na botách po ledovci dolů. Pak jste dole takřka okamžitě.
Ryggjehoe 2142 m n.m. - Výstup od Glitterheim
Výstup začíná od chaty Glitterheim (1347 m n.m.) Cesta je pouze vychozená, místy není ani značená. Cesta začíná v travnatém porostu, dále se mění v kamenné moře až suťovisko a nakonec přechází v ledovec. Těsně pod vrcholem je už jenom skála. Výstup se dá zvládnou do 2 hodin, cesta ubíhá velmi rychle. Sestup je možný stejnou cestou, případně se to dá lyžovat na botách po ledovci dolů. Pak jste dole takřka okamžitě.
Fannaraken 2068 m.n.m. - Výstup od Storebrui
Tento výstup je těžko popisovat protože my jsem zůstali kvůli počasí pouze v základním táboře v osadě Storebrui (850 m n.m.). Následující výstup není těžký, byl plánován nalehko. Cesta vede údolím Gjertvassdalen okolo plesa Gjerttvatnet a následně sedlem Keisarpasset. Odtut již stoupá v prvnímu vrcholu masivu Fanaraken (1990 m n.m.) a následně po hřebeni na vrchol samotný, tj. 2068 m n.m. Zde je turistická chata. sestup byl plánován stejnou cestou. Výstupovou trasu lze zvolit i z osady, respektive parkoviště Turtagro.
Slovensko
Vysoké Tatry
Gerlachovský štít 2654 m n.m. - rok 2003Lomnický štít 2632 m n.m. -
Ladový štít 2627 m n.m. - rok 2005
Pyšný štít 2623 m n.m. -
Malý Ladový štít 2611 m n.m. - rok 2005
Lavínový štít 2606 m n.m. -
Kotlový štít 2601 m n.m. -
Lavínová veža 2600 m n.m. -
Vysoká 2560 m n.m. -
Kežmarský štít 2558 m n.m. -
Končistá 2535 m n.m. -
Baranie rohy 2526 m n.m. - rok 2005
Velká Vidlová veža 2522 m n.m. -
M. Kežmarský štít 2513 m n.m. -
Rysy 2499 m n.m. -
Kriváň 2494 m n.m. - rok 2003
Široká veža 2461 m n.m. - rok 2008
Popr. Ladový štít 2396 m n.m. - rok 2007 - neúspěšný pokus
Svišťový štít 2382 m n.m. - rok 2008 - neúspěšný pokus
Koprovský štít 2363 m n.m. - rok 2003
Zlomisková veža 2132 m n.m. - rok 2007
Strelecká veža 2130 m n.m. - rok 2008
Západní Tatry - Roháče
Bystrá 2248 m n.m. -Baraniec 2184 m n.m. - rok 2004
Baníkov 2178 m n.m. - rok 2002
Klin 2173 m n.m. -
Hrubá kopa 2166 m n.m. - rok 2002
Hrubý vrch 2137 m n.m. -
Tri kopy 2136 m n.m. - rok 2002
Plačlivé 2125 m n.m. - rok 2004
Ostrý Roháč 2088 m n.m. -
Volovec 2063 m n.m. - rok 2002
Kasprov vrch 1985 m n.m. - rok 2002
Rákoň 1876 m n.m. - rok 2002
Sivý Vrch 1805 m n.m. - rok 2004
Ostrá 1763 m n.m. - rok 2004
Malá kopa 1637 m n.m. - rok 2004
Babky 1566 m n.m. - rok 2004
Slovinsko
Triglav 2864 m n.m. - Nejvyšší hora Slovinska
Výstup začíná od Aljazevova domu (1015 m n.m.) cestou směrem do sedla Luknjo, my však odbočujeme po 300 m do leva směr ferrata Tominšekweg. Prudké stoupání bez jištění (není nutno) až na náhorní plošinu (2300 m n.m.). Postup skrz náhorní plošinu po značené stezce k Triglavskému domu (2515 m n.m.) a odtud ferratou stoupat až na Malý Triglav (2725 m n.m.) stezka jištěná ocelovými lany a kramlemi. Vrcholový triglavský hřebínek na Triglav (2864 m n.m.). Následně sestup ferratou Bamberg do sedla Luknjo (2758 m n.m.) přes vrchol Sfinga (2384 m n.m.) po hřebeni severní Triglavské stěny. Ferrata není až tak náročná pro zkušené lezce, u začátečníku je doporučující se jistit na ocelových lanech, místy však nejsou.
Španělsko
Pico del Teide 3178 m n.m. - Nejvyšší hora Španělska - Tenerife (Kanárské ostrovy)
připravuje se ...
Švýcarsko
Dent Blanche 4357 m n.m. - Výstup z osady FERPECLE
připravuje se ...
Pic Bernina 4049 m n.m. - Výstup z italské strany
připravuje se ...